My Puzzle World

Jednoho dne to do sebe všechno zapadne. Jako puzzle…

Karma přijde

“Wayan, musíme zfalšovat dokument,” říkám své balijské hospodyni.
“Ano,” odpovídá netečně, jako by padělat dokumenty bylo stejně běžný jako si před spaním vyčistit zuby.
“Zfalšovat, jako že napíšeme něco, co není pravda, ale budeme trvdit, že to pravda je, víš?” takhle nějak podobně to měl měl poslední kluk a nepřišlo mu na tom divnýho vůbec nic. Vysvětluju to okaté tmavovlasé Balijce klidně a trpělivě jako čtyřletýmu dítěti, protože nerozumí moc anglicky. Občas je to fajn. Třeba když zrovna potřebuju někomu vysypat frustraci a nespravedlnosti tohohle světa. Já se vypovídám, ona pokýve význačně hlavou, nemyslí si nic, protože nic nechápe, mně to nevadí, protože taky v životě nic nechápu. Já mám vyventilováno a Wayan zůstává sračkama nezatížená. Co si myslí, netuším. Snad že jsem blázen, ale to má dost možná i pravdu, kdo ví.
“Ano,” přitaká zase klidně.
“A ty seš s tím v pohodě, jo?” nebude se ptát na doplňující otázky? Třeba proč bychom to dělaly? Každej se ptá proč. Proč jsi neudělala tohle a tamto, proč ještě nespíš, proč máš tady takovej binec, proč nemáš chlapa? Já se ptám taky neustále a pořád znovu proč. Proč jsi udělal tohle a tamto, proč jsi mi to neřekl, proč ti připadá normální nebýt normální, proč nejsem dost?
“Ano,” tak asi nebude. Chvíli ji pozoruju, jak si s klidem zasedne za stůl, a čeká. Podám ji lejstro a pero.
“Napiš pětrkát klíč,” diktuju jí, a ona překládá do indonéštiny a píše. Ale takhle mi bere potěšení z výjimečnosti toho aktu. Myslela jsem, že ji budu chvíli přemlouvat, prosit. Vysvětlovat, že občas ve jménu dobra musíme konat špatný věci. Protože takhle svět holt už je nastavenej. Můžeš čekat na karmu, nebo ji jít naproti. “Wayan, my nikoho nepodvádíme, my si jen berem, co je naše a co nám bylo vzáno, chápeš?” řekla bych jí. Kdyby se ptala. Ale ona se neptá. Ona vživotě vše s pokorou přijímá a plyne s proudem. Kdežto já vidím přicházet vlnu a v tu ránu se vrhnu do moře s prknem pod paží. Jestli to ustojím, panečku, to bude nezapomenutelná jízda! My lidi se zřejmě dělíme na ty, co se ohně bojí, a na nás ostatní, kteří mají z popálenin neobvyklé potěšení. Fascinovaně pozorujeme každý plápolající plamen a kvůli adrenalinu, když tu vlnu chytnem, se do oceánu vrhnem zas a znovu…. Ojojojoj…
Těžko říct, co je správný. Čekat v roli oběti na spravedlnost, nebo se o ni jakožto živočich bojující za přežití sám jít poprat? Existuje vůbec něco jako oběť? Možná jsme my bláhový bojovníci jen slepí jdoucí do bitvy, kterou nemůžem nikdy vyhrát. Protože přeci vítr rozdmýchává oheň. A není to náhodou taky vítr, co zvedá ty vlny, na kterých pak surfujem? Poháníme svý vlastní perpetum mizérie a přitom čekáme na spravedlnost, která záhadně nepřichází…
“Kde je? Ta vesmírná justice? Kdy přijde řada na nás, kolik příkoří ještě máme snést, kolik srdcebolů překonat, kolik zrad ze strany kamarádů přejít, kolikrát se máme ještě znovu a znovu vyškrábat ze dna? Kde je??” běží mi hlavou, když jedu na motorce, v duchu si promítám všechny situace, co mi nedávají poslední týdny spát. Zastavuju na křižovatce a světlo auta za mnou osvítí motorku přede mnou. Pasažér je slečna a na lýtku má vytetovaný nápis: KARMA WILL COME (karma přijde). Jedu za ní a pořád na to tetování zírám. Já to věděla! Já vím, že na každýho dojde! Vesmír mi to sám říká! A teprve až zastavím před domem, tak mi dojde, jak jsem pitomá. Pitomá, protože si celou dobu neustále přeju, aby všem, co nám ublížili, ubližují a ubližovat budou, se to stejné vrátilo jako dobře vyřezaný bumerang. Celou tu dobu to chápu, dělám a očekávám špatně. Proč mi to nedošlo dřív? Ano, karma přijde. Ale ne potrestat viníky, na nich vlastně vůbec nezáleží. Vždyť je úplně jedno jak se budou v životě mít ti, co nás párkrat bodli. Jediný, na čem záleží přeci je, jak se budeme mít my. Karma hlavně přijde k nám, odměnit nás za všechno  to dobré, co jsme v životě udělali. Karma přijde. Dobrá karma přijde k nám a na ničem jiném nezáleží…

Tagged , , , , ,

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *