My Puzzle World

Jednoho dne to do sebe všechno zapadne. Jako puzzle…

Jsi šťastná?

/

Pár dnů zpátky mi zapípal telefon. Otevřela jsem příchozí zprávu a četla zvláštní otázku: “Are you happy, Sharka?”. Klasický tradiční “how are you?” vystřídalo trochu neobvyklý překvapení. Na chvíli jsem se zastavila a přemýšlela, co na to vlastně odpovědět. Jsem šťastná? Začala jsem si v hlavě promítat a zhodnocovat svůj dosavadní život. Ani po několika …

Zemětřesení

/

Je třičtvrtě na sedum ráno, a já spím. Zdá se mi sen. Najednou ale všechno začne být nějaký divný, něco se mnou cloumá, cosi je špatně… Otevřu oči a na dvě, nebo tři vteřiny, který se zdají jako naprostá věčnost, zůstanu v šoku jen zírat. Vůbec nechápu, co se děje. Sním ještě pořád? Je to …

Chcete kousek mě?

/

Je osum hodin ráno. Stojím u prosklené stěny ve dvaadvacátém patře hotelu v Jakartě, hlavním městě indonéského ostrova Jáva. Unaveně pozoruju shon na rušných ulicích pode mnou a všude po těle mi stíkají potůčky potu. Koukám dolů na probouzející se město. Změť betonu, asfaltu a uspěchaných človíčků. Pomalu ze sebe stáhnu mokré oblečení, nechávajíc ho ležet …

Šrámy na duši

/

“Šárino, dyť je prasklej,” drží v ruce můj talíř. “Není prasklej, to je prasklá jen ta glazura.” “No to teda je prasklej. Proč ho nevyhodíš?” dívá se na mě, jako by právě zjistil, že jsem mentálně chorá. “Proč bych ho vyhazovala? Nic mu není, normálně funguje.” “Dyť je prasklej!” “Není prasklej, ti říkám, prasklá je …

Sečteno a podtrženo

/

Probudím se zachumlaná pod obrovskou peřinou a v pokoji tiše syčí vafky. Chvíli se snažím zorientovat, kde jsem se to probudila a když zjistím, že ve své posteli, napadne mě, jestli to byl jen sen. Azurové moře, slunce, zpocená záda, pouliční jídlo a nekonečné dobrodružství, se zdá tak strašně vzdálené, když za okny poletuje sníh. …

Dolů to jde vždycky rychle

/

Sedím na skále na vrcholku hory ostrova Koh Tao a bez jediné myšlenky pozoruju západ slunce. Zajímavý, jak se člověku v pár minutách přehodnotí priority a co se zdálo být jako neřešitelná prekérní situace, je najednou nedůležitý detail. Aneb jak se říká – když nejde o zdraví, jde o hovno. Ucucávám z lahve cider a …

Nadechni se pod hladinou

/

Povolí stisk a nechá mou ruku se volně vznášet mezi bublinkama vzduchu. Nádech, výdech. Pěkně pomalu. Srdce mi buší. V uších cítím tlak, čím víc se potápím ke dnu. Soustředím se na koordinaci pohybů a snažím se zůstat v klidu. Zvednu oči nahoru a hladina se zdá být tak strašně vysoko… “Tak sis to rozmyslela”, …

Slepější než slepí

/

Konečně jednou se probouzím ráno bez kocoviny a rozhodnu se jít si při východu slunce zaběhat. Obouvám si tenisky před hostelem a drbu kočku, která mě sekne drápem a vztekle zavrčí. “Mrcho…” “Ona se nechce mazlit…”, kouká na mě rozespalej kuřák opodál. “Ale chce, jen o tom ještě neví…” Běžím po prázdné pláži, kochám se …

Padělanej Švéd

/

Můj noční tělesnej kontakt se švábem je poslední tečka. Po čtyřech hodinách se rozhodnu vstát, sbalit se a odjet jinam. Phuket se mi nelíbí. Nechce se mi na jih. Chci na ostrov. Chci na Phi Phi. „Dámo, já vám řeknu jediný, vy mi nebudete účtovat tu půlku peněz navíc za brzký check in a já …