Už je to asi třista let, co jsem naposledy přidala něco smysluplného, ale upřímně, život v Melbourne a celé Viktorii se smrskl na jedno velké tříměsíční nic v izolaci ve jménu koronaviru, a to už i myšlenky přestanou být zajímavé. Přesněji řečeno člověk si může z dostupných možností pouze vybrat, jestli je existence mezi čtyřmi …
Byla jsem si zaběhat v parku a na cestě leželo hovno v sáčku. Fuj, Šárko, proč nám to říkáš? Protože na ten výkal pořád myslím. Upřímně mě pobavilo, že někdo uklidil po svém psovi (soudím dle svých dostupných informací, že psi hovna v sáčku v roce 2020 ještě nekadí, ale třeba Babiš brzy nařídí a …
„Máte hezké nehty,“ říká mi prodavačka, když ji podávám peníze. „Děkuju,“ je to dva týdny, co jsem vzdala dvouměsíční neustále olámané nehty, objednala si UV lampu a všechny náležitosti domů, a proměnila obývák v karanténní salon. V druhém měsíci (koronavirové pandemie, žádé těhotenství) jsem přestala pro zachování zdravého rozumu číst všechny zprávy, a na začátku …
My lidi si stěžujeme furt. A tím „My“ myslím nás, co máme v každé ruce po jednom chytrém zařízení, hodinky na zápěstí, občas se přerazíme doma o kabely, a klíče nebo nabíječku hledáme minimálně pětkrát denně. Lidi z rozvojových zemí do skupiny „My“ nespadají, protože je netrápí ani počasí, ani čas, čímž jim odpadá …
