My Puzzle World

Jednoho dne to do sebe všechno zapadne. Jako puzzle…

Slepější než slepí

/

Konečně jednou se probouzím ráno bez kocoviny a rozhodnu se jít si při východu slunce zaběhat. Obouvám si tenisky před hostelem a drbu kočku, která mě sekne drápem a vztekle zavrčí. “Mrcho…” “Ona se nechce mazlit…”, kouká na mě rozespalej kuřák opodál. “Ale chce, jen o tom ještě neví…” Běžím po prázdné pláži, kochám se …

Moje krásná žena

/

Vystupuju z letadla na ostrově Langkawi. Prší a je už tma, ale mě to nevadí. Kráčím někam do tmy, kde soudím, že bude město. Déšť mě studí na ramenou a já si chvíli užívám, že mi projednou není vedro. Ještě pořád jsem trochu otrávená z hlučného a prostě jiného Kuala Lumpur, než jsem čekala. Ani …

Nechci prázdnou duši

/

Ranní slunce se odráží od skleněných mrakodrapů a pálí mě do obličeje. Kupuju si snídani v nákupním centru pod dvojčaty, míjím Chanel po levé a Dior po pravé straně. Žabky plácají o naleštěnou podlahu a křížím zimomřivě ruce přes paže, když teplota uvnitř nárazem spadne o dvacet stupňů vlivem klimatizace. Všude je vánoční výzdoba, stromky …

Moc dokonalý život?

/

Procházím se po probouzejícím se ostrově, mořská voda mi omývá nohy. Jinej svět mě pohltil a připadá mi, jako bych už ke štěstí a spokojenosti nic jinýho nepotřebovala. Slunce, azurové moře, obzor, na který se nejde vynadívat, bosé nohy obalující písek, usměvaví lidé, polonazí opálení turisté, kam se podíváš. A dvě černý oči. Možná bych …