My Puzzle World

Jednoho dne to do sebe všechno zapadne. Jako puzzle…

Třeba je to odměna

/

Čím jsem starší, tím jsem mentálně deformovanější. Možná to máme všichni, že s přibývajícími roky přirozeně ztrácíme mladickou naivitu vrhat se do všeho nového a nepoznaného. V určité životní fázi se občas všechno nadšení a motivace smrskne do obyčejné prosby, aby na nás svět aspoň na chvílu zapomněl a dal nám pokoj. Stávají se z …

Pelikán

/

Zastavím se na pláži a pobaveně pozoruju pelikána stojícího jen pár kroků od rybáře, který vytahuje z vody síť. Pelikán nervózně přešlapuje a posunuje se k němu blíž a blíž, beze slov žadoní o rybu. Muž rozváže malou síťku a jednu jedinou rybu, co chytil, mu bez zaváhání hodí. Pelikán ji schlamstne a spokojeně se …

Jedno velké nic

/

Už je to asi třista let, co jsem naposledy přidala něco smysluplného, ale upřímně, život v Melbourne a celé Viktorii se smrskl na jedno velké tříměsíční nic v izolaci ve jménu koronaviru, a to už i myšlenky přestanou být zajímavé. Přesněji řečeno člověk si může z dostupných možností pouze vybrat, jestli je existence mezi čtyřmi …

Hovno v sáčku

/

Byla jsem si zaběhat v parku a na cestě leželo hovno v sáčku. Fuj, Šárko, proč nám to říkáš? Protože na ten výkal pořád myslím. Upřímně mě pobavilo, že někdo uklidil po svém psovi (soudím dle svých dostupných informací, že psi hovna v sáčku v roce 2020 ještě nekadí, ale třeba Babiš brzy nařídí a …

Řekla jsem to nahlas

/

„Máte hezké nehty,“ říká mi prodavačka, když ji podávám peníze. „Děkuju,“ je to dva týdny, co jsem vzdala dvouměsíční neustále olámané nehty, objednala si UV lampu a všechny náležitosti domů, a proměnila obývák v karanténní salon. V druhém měsíci (koronavirové pandemie, žádé těhotenství) jsem přestala pro zachování zdravého rozumu číst všechny zprávy, a na začátku …

Ostrov zbloudilých duší

/

Sto lidí, sto chutí. Co vyhovuje jednomu, není pro duhého. Jsou tací, co hledají klid a mír, jiní zase ruch a akčnost. Někteří se odmítají pohnout i o milimetr, a další mají pocit, že umřou na zapuštění kořenů v momentu, kdy se zastaví jen na vteřinu. Já si myslím, že většina z nás jsme všechny …

Labyrint

/

  Život je jedno velké bludiště. Doprava, doleva, všude plno zákrutů a slepých uliček. Semtam nějaká ta zkratka, co ti ve chvíli největšího zoufalství vlije zpátky novou energii do žil. A jindy zas těsně před koncem zjistíš, že se musíš potupně vrátit zpátky na začátek. Jo, kdyby se jen šlo kouknout na svět seshora a …

Čekání na zázrak

/

Pojeď na loď, říkal, bude to sranda, říkal. Sranda je to k popukání od začátku až do konce. Obzvlášť, když jste náladová princezna, co nerada čeká. A já čekám v životě neustále. Až na mě přijde řada, až přestane pršet, až bude mít někdo čas. Čekám na rozhodnutí jiných, na dopravní prostředky, na výplatu. Čekám …

Cirque du Bali

/

Naběhnout přede mnou v upnutých policejních uniformách Chippendales, postupně ze sebe strhávajíc oblečení, je asi jediná situace se zástupci zákona, která by mi kdy vykouzlila na tváři potěšenej výraz. Místo toho jedu, a za poslední týden je to už potřetí, co celý tři pruhy přede mnou zastavuje tucet mračících se nevrlých taťků v uniformách, kteří …

Mise na Měsíc

/

Musím říct, že se na všechny ty zasněžený fotky z Česka krásně dívá. Obzvlášť odsud z Bali na mobilu. V jednatřiceti stupních ve stínu bez klimatizace jsem vám to chvílema i neskrývaně záviděla. Naštěstí teď je všechno zase pod kontrolou, všude se chladí o stošest. Kdybyste zatáhli závěsy a zmáčkli na ovladači tlačítko turbo, ani …