Lidi rádi hrají hry. Někdy cíleně, jindy nevědomky. V životě, v byznyse, v lásce. Na schovávanou, Člověče nezlob se. Semtam tě zastaví křížkem v piškvorkách, a možná budou cíleně blafovat jako v pokeru. Jediným tahem neviditelné figurky spustí celý domino efekt. Jedno náhodné setkání, špatná odbočka, zdržení se v koloně. Jeden dotek a všechno se ztratí v …
“Au,” pro sebe zasyčím, jak voda ze sprchy pomalu stíká a pálí mě v ranách po celém těle. Příští dny budu mít všechny barvy duhy. Unaveně zkoumám všechny barevný fleky a sleduju, jak se kapky vody pomalu kutálí po kůži dolů na dřevěnou podlahu pode mnou. Tělo jako památníček. Čím jsme starší, tím víc popsanejch …
Baví mě se bavit s dětma a baví mě se jich ptát, čím chtějí být, až vyrostou. Pořád hledám inspiraci. Mě občas celkově to plánování života zmáhá a přijde mi, že mi to někdy nejde tak, jak bych chtěla. Místo, abych to nechávala plynout, tak si hraju na generálního ředitele Vesmíru a pořád mu do …
Nestýská se ti po Česku? Nechybí ti Praha? Chybí. Ale stejně tak mi chybí cukr, kterej nechci jíst. Léto, když je dlouho zima. Tričko, který už se obnosilo. Chybí mi každej východ slunce, kterej skončí novým dnem. Chybí mi každá vyprchaná láska. Každá chvíle, která už se znovu nebude opakovat. Chybí mi lidi, se kterýma …
Čteš rád? Já ráda píšu, tak si možná na tohle raději objednej něco k pití a pohodlně se v letadle na své sedačce usaď. Oba si ten čas strávený spolu budeme pamatovat jinak, protože každý máme svůj svět. Ale dovol mi být na chvíli trochu zranitelná a já se s tebou podělím o mou verzi …
Jsme ta generace, která nechce vztahy. Chceme druhý hrnek kafe na stole, aby náš talíř neležel na prostírání tak pitomě sám. Chceme rande na nedělní večer. Vzpomínku, která zažene naše myšlenky šedivého pondělního rána. Chceme člověka na úterní večeři. Někoho, kdo nám napíše “dobré ráno” ve středu. Chceme doprovod na všechny ty svatby a společenské …
Slunce oslnivě svítí a pálí mě na kůži. Listy palem se lehce pohupují v ladném rytmu a ve vzduchu je cítit vůně moře. Na modré obloze semtam propluje načechraný bílý obláček. Jen tak. Aby to nebyla nuda. Někde nahoře filipínskej ředitel věcí mezi nebem a zemí znuděně rozhodí hrst nakumulovaných par, aby nás ta dokonalost …
Přejela jsem v noci na motorce žábu. Vracela jsem se z večeře zpátky do bungalovu, když v tom se přede mnou na silnici objevila. Viděla jsem tmavýho tvora sedět ve tmě na poslední chvíli a v té pikovteřině jsem ji už nestihla objet, tak jsem jen trhla řídítkama, zavřela oči a doufala, že jsem se …
Jedna z věcí, která mě poslední roky trápila, byl pocit, že mám málo času. Vždycky a na všechno. Na Srí Lance jsem strávila nespočet hodin pozorováním lidí, rozmluvami s každým, kdo byl ochotný se mi věnovat, ať už to byl buddhistický mnich, nebo kolemjdoucí, a taky přemýšlením, nekonečným přemýšlením… Bojovala jsem s úkolem některý věci …
A je to tu zase, moje oblíbenná činnost – pracovní pohovory… “Kde se vidíte za pět let?” nevím. Nemám nejmenší tušení ani co budu mít dnes k večeři. “Jaké máte cíle?” tak dlouhodobě být spokojená a nepřibrat, krátkodobě se snažím nezbláznit a sehnat Valium bez předpisu. “Co víte o naší společnosti?” že hledá zaměstnance? “Řekněte …
