My Puzzle World

Jednoho dne to do sebe všechno zapadne. Jako puzzle…

Bubliny

/

Ležím v peřinách a koukám do prázdna. Je mi divně, smutno, prázdno. Nevím, co chci. Chci tebe, chci sebe, chci celý svět a přitom mi stačí tak málo… Jsem jako malé dítě, co si neumí vybrat příchuť zmrzliny a chce je všechny. Takový divný pocit, když si něco strašně moc přeješ. A až to dostaneš, tak …

Kapky

/

Jdu z práce, nasazuju si do uší sluchátka a jsem rozhodnutá se místo tramvaje projít. Nade mnou jsou černé mraky a zvedá se vítr. Čerstvý vzduch, to teď potřebuju. Jen klást nohu před nohu do rytmu hudby, nechávat si pohazovat vlasy a utřídit si myšlenky. Chvíli neslyšet okolní svět, dýchat a být sama. Po půl kolimetru …

Láska na splátky

/

Je v 21. století láska rychloobrátkové zboží? Něco jako když vám dojde šampon, jdete a koupíte si novou lahev? Spotřební položka s datem expirace? ‚Mám čas jen přes oběd.‘ ‚Tak mě vyzvedni.‘ City jako fast food. Když máte hlad, hamburger s hrnolkama je fajn. Ale svíčková s karlovarským knedlíkem to není. Někdy přemýšlím nad tím, co vlastně chceme. Chceme …

Občas

/

Občas bych si vlasy vyškubala. Nevím, jestli mám řvát, brečet, utíkat, schovávat se… Najednou mi přepne, něco přeteče a cítím strašnej tlak na hrudníku, hlava mi může bouchnout. Hrozně potřebuju, aby se stalo něco zásadního. Vybouchla sopka, objevil se novej kontinent, našli život na jiné planetě… Takovej ten pocit, kdy nevíš, jestli máš jít skočit …