My Puzzle World

Jednoho dne to do sebe všechno zapadne. Jako puzzle…

Kufr

/

‘Šári, a kdy mi ho přectaviš?’ ‘Koho, babi?’ ‘Ty viš koho…’ ‘Až ti budu mít koho představit, tak to udělám, neboj.’ ‘A von nechce miminko?’ ‘Jaký miminko?’ ‘No, miminko…’ ‘Nechce, babi.’ ‘Proč ne? Mama řikala, že není zas tak starej.’ ‘Protože nechce, má na to svatý právo nechtít.’ ‘A s kym budeš mit mimino?’ ‘Asi …

Jsem normální?

/

Netuším. Nevím, co je to normální. Co je měřítko, kdo ho určuje. Co to slovo znamená. Kdo to umí objektivně posoudit? Jsou situace, kdy se mi chce smát, jindy zase brečet. Občas to dělám ve špatném pořadí a v nevhodných situacích. Někdy nekontrolovaně a jednou za čas možná i naschvál… Normální mi nepřijde, když na …

Chlapi ze sekáče

/

Jsem mimo? Asi jo. Vadí mi to? Asi ne. Přijde mi divnejch spousta věcí. Třeba aktuální počasí. Politika. Kuřáci. Nemít rád sladký. Smažit jídlo ve friťáku. Celibát. Snídat polívku. Nedochvilnost. Zapomenout se najíst. Války. Násilí. Sex po svatbě. Zmrzlina v trdelníku. Divný mi taky pokaždý přijde vidět svýho bývalýho cvrlikat s někým novým. Neber mě …

Na co pořád čekáme?

/

Zase je léto. Slunce svítí, všichni jsou vyletnění a po těle jim stékají kapky potu. Jedu kolem řeky a najednou si vzpomenu, jak jsem vloni touhle dobou plánovala výlet lodí na Karlštejn. Lanovkou na Petřín. Pít víno v královském vinohradu a utírat si cukr kolem pusy od trdelníku, zatímco koukáme na orloj. V hlavě mi …

Mastička na pusu

/

‘Šári, to je ti tak perfektní mastička, cos nám dala. Dědovi to pomáhá na tu suchó puso.’ ‘Jaká mastička?’ ‘No ta bilá, cos přivezla.’ ‘Babi, já vám nedávala žádnej krém…’ ‘Ale ja. Já to mažu dědovi na puso dycky večer.’ ‘Ukaž mi jakou.’ ‘No tady tu.’ ‘Babi, to je kondicionér na vlasy.’ ‘No vidiš, ale …

Když zapomeneš vystoupit

/

Jedu vlakem, sluchátka na uších, zamyšlená nad životem brouka, ostatně jako vždycky. Začínám mít divnej pocit, jako bych se octla na jiné planetě. Vlak se zvláštně naklání na stranu, kouknu ven, červený silo. Červený silo jsem nikdy za těch pět let, co vlakem jezdím sem a tam, neviděla. Sakra, kde to jsem? Koukám zleva doprava, …

Běhám, protože zabíjet lidi je trestný

/

‘Ty běháš každej den? Jakože úplně každej den?’ Tuhle větu jsem tento týden slyšela přesně třikrát. V uplynulých pěti dnech. Matematicky to znamená, že každý den tak mám přesně 60% šanci, že se mě na to zeptá někdo znovu. Odpovídám podle konstelace hvězd, naklonění Slunce k planetě Zemi, fáze měsíce, aktuálního počasí a koncentrace idiotů …

Autobus Šárčinejch eskapád

/

Běžím,už se mi zase nechce… Zase svítí sluníčko a mě se nechce… Zase jsem odhodlaná začít znovu, dodat si energii, být pozitivní. Vůbec mi to poslední dobou nejde. Vydrží mi to jen pár dní, než mě něco zase zlomí… Šíleně mě třeští už několik dní hlava, moc bych si přála, aby to přestalo, ale ať …

Playboy

/

Život každého z nás je rozdělen do několika mezníků. Tak třeba když nastoupíme na základní školu a s politováním zjistíme, že ta paní s bradavicí si s námi u pravidel pravopisu opravdu hrát nebude, jak ji už před sto lety doporučil Komenský. Když dostaneme občanku a máme co ukazovat po nocích policajtům. Když se poprvé zamilujeme a svět se …

Bubliny

/

Ležím v peřinách a koukám do prázdna. Je mi divně, smutno, prázdno. Nevím, co chci. Chci tebe, chci sebe, chci celý svět a přitom mi stačí tak málo… Jsem jako malé dítě, co si neumí vybrat příchuť zmrzliny a chce je všechny. Takový divný pocit, když si něco strašně moc přeješ. A až to dostaneš, tak …