My Puzzle World

Jednoho dne to do sebe všechno zapadne. Jako puzzle…

Když zapomeneš vystoupit

/

Jedu vlakem, sluchátka na uších, zamyšlená nad životem brouka, ostatně jako vždycky. Začínám mít divnej pocit, jako bych se octla na jiné planetě. Vlak se zvláštně naklání na stranu, kouknu ven, červený silo. Červený silo jsem nikdy za těch pět let, co vlakem jezdím sem a tam, neviděla. Sakra, kde to jsem? Koukám zleva doprava, …

Běhám, protože zabíjet lidi je trestný

/

‘Ty běháš každej den? Jakože úplně každej den?’ Tuhle větu jsem tento týden slyšela přesně třikrát. V uplynulých pěti dnech. Matematicky to znamená, že každý den tak mám přesně 60% šanci, že se mě na to zeptá někdo znovu. Odpovídám podle konstelace hvězd, naklonění Slunce k planetě Zemi, fáze měsíce, aktuálního počasí a koncentrace idiotů …

Autobus Šárčinejch eskapád

/

Běžím,už se mi zase nechce… Zase svítí sluníčko a mě se nechce… Zase jsem odhodlaná začít znovu, dodat si energii, být pozitivní. Vůbec mi to poslední dobou nejde. Vydrží mi to jen pár dní, než mě něco zase zlomí… Šíleně mě třeští už několik dní hlava, moc bych si přála, aby to přestalo, ale ať …

Playboy

/

Život každého z nás je rozdělen do několika mezníků. Tak třeba když nastoupíme na základní školu a s politováním zjistíme, že ta paní s bradavicí si s námi u pravidel pravopisu opravdu hrát nebude, jak ji už před sto lety doporučil Komenský. Když dostaneme občanku a máme co ukazovat po nocích policajtům. Když se poprvé zamilujeme a svět se …

Bubliny

/

Ležím v peřinách a koukám do prázdna. Je mi divně, smutno, prázdno. Nevím, co chci. Chci tebe, chci sebe, chci celý svět a přitom mi stačí tak málo… Jsem jako malé dítě, co si neumí vybrat příchuť zmrzliny a chce je všechny. Takový divný pocit, když si něco strašně moc přeješ. A až to dostaneš, tak …

Kapky

/

Jdu z práce, nasazuju si do uší sluchátka a jsem rozhodnutá se místo tramvaje projít. Nade mnou jsou černé mraky a zvedá se vítr. Čerstvý vzduch, to teď potřebuju. Jen klást nohu před nohu do rytmu hudby, nechávat si pohazovat vlasy a utřídit si myšlenky. Chvíli neslyšet okolní svět, dýchat a být sama. Po půl kolimetru …

Láska na splátky

/

Je v 21. století láska rychloobrátkové zboží? Něco jako když vám dojde šampon, jdete a koupíte si novou lahev? Spotřební položka s datem expirace? ‚Mám čas jen přes oběd.‘ ‚Tak mě vyzvedni.‘ City jako fast food. Když máte hlad, hamburger s hrnolkama je fajn. Ale svíčková s karlovarským knedlíkem to není. Někdy přemýšlím nad tím, co vlastně chceme. Chceme …

Občas

/

Občas bych si vlasy vyškubala. Nevím, jestli mám řvát, brečet, utíkat, schovávat se… Najednou mi přepne, něco přeteče a cítím strašnej tlak na hrudníku, hlava mi může bouchnout. Hrozně potřebuju, aby se stalo něco zásadního. Vybouchla sopka, objevil se novej kontinent, našli život na jiné planetě… Takovej ten pocit, kdy nevíš, jestli máš jít skočit …