My Puzzle World

Jednoho dne to do sebe všechno zapadne. Jako puzzle…

Co je za den?

FullSizeRender 78
‘Šárko, co je dnes za den?’ ptá se mě šéf. ‘Pondělí? Ne, úterý, že?’
‘Ne, středa. Tak ne, kalendář říká čtvrtek.’
‘Oh, shit…’

Občas si říkám, že kdyby lidi uměli číst myšlenky, dávno by mě zavřeli do blázince. Myslíš, že je někdo taky tak mimo jako já? Třeba jo, co já vím, když už ani nevím, co je za den, natož jaký je datum, jestli jsem zaplatila hypotéku, nezapomněla zatáhnout kreditku, koupit toaleťák a kočkám žrádlo. Život je někdy náročnej, únavnej, divnej a tak zvláště škodolibej. Že tě nenechá chvíli na pokoji si sedět ve své pohodlné bublině, lebedit si ve vzduchoprázdnu a žít v nudné rutině. Hajzl. Chce tě dohnat ke změnám, kterých se nejvíc bojíš a podvědomě je odkládáš. Na zítra, na pozítří, na slunější den, na pondělí, na nový měsíc. Jen kdyby ti tak někdo uměl říct, že tak je to správně, že neděláš chybu, že ta chyba ti k něčemu bude případně i dobrá… Jen kdyby tě tak život víc uměl naučit říkat všem víc ne a sobě ano. Třeba by to pak bylo jednodušší.

‘Přidáte si?’
‘Ne, děkuji, mám dost.’

Když ono to sousto je tak dobrý, když víš, jak chutná…

Tagged , , , ,

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *