‘Ahoj, já jsem Šárka a nahá se představuju poprvé’, podávám omotaná ručníkem mokrou ruku dvěma klukům, kteří zrovna shazují batoh v pokoji. Z vlasů mi kape voda a na život v hostelech už jsem si docela zvykla. Všechny fóbie, předsudky a přesvědčení jsem musela nechat za dveřma. Pokud se chci cítit aspoň trochu dobře, musím …
Otevřu oči a mám pocit, jako by mě přejel parníválec… Koukám se kolem sebe a rozmrzele pouštím hudbu do sluchátek, abych neslyšela hlasité spolubydlící, nerespektující noční klid. Snažím se vzpomenout na předešlou noc, když v tom zjišťuju, že si bohužel pamatuju až moc… Jsem unavená, nevyspalá a mám kocovinu. Kambodža měla být zen, ne party …
Už na letišti v Bangkoku se na imigračním seznamuju se stejně zmateným Irem Johnem, kterýho poslali sehnat dolary na vízum špatně jako mě. A tak jsme spolu zůstali. Já byla vděčná za jeho rady, protože už v Kambodži byl, on zase za moje nově koupený data a funkční GPS. Bangkokský komfort Uber v Siem Reap …
Continue reading “Co se stane v Kambodži, zůstane v Kambodži”
