Nestýská se ti po Česku? Nechybí ti Praha? Chybí. Ale stejně tak mi chybí cukr, kterej nechci jíst. Léto, když je dlouho zima. Tričko, který už se obnosilo. Chybí mi každej východ slunce, kterej skončí novým dnem. Chybí mi každá vyprchaná láska. Každá chvíle, která už se znovu nebude opakovat. Chybí mi lidi, se kterýma …
Slunce oslnivě svítí a pálí mě na kůži. Listy palem se lehce pohupují v ladném rytmu a ve vzduchu je cítit vůně moře. Na modré obloze semtam propluje načechraný bílý obláček. Jen tak. Aby to nebyla nuda. Někde nahoře filipínskej ředitel věcí mezi nebem a zemí znuděně rozhodí hrst nakumulovaných par, aby nás ta dokonalost …
Přejela jsem v noci na motorce žábu. Vracela jsem se z večeře zpátky do bungalovu, když v tom se přede mnou na silnici objevila. Viděla jsem tmavýho tvora sedět ve tmě na poslední chvíli a v té pikovteřině jsem ji už nestihla objet, tak jsem jen trhla řídítkama, zavřela oči a doufala, že jsem se …
Jedna z věcí, která mě poslední roky trápila, byl pocit, že mám málo času. Vždycky a na všechno. Na Srí Lance jsem strávila nespočet hodin pozorováním lidí, rozmluvami s každým, kdo byl ochotný se mi věnovat, ať už to byl buddhistický mnich, nebo kolemjdoucí, a taky přemýšlením, nekonečným přemýšlením… Bojovala jsem s úkolem některý věci …
A je to tu zase, moje oblíbenná činnost – pracovní pohovory… “Kde se vidíte za pět let?” nevím. Nemám nejmenší tušení ani co budu mít dnes k večeři. “Jaké máte cíle?” tak dlouhodobě být spokojená a nepřibrat, krátkodobě se snažím nezbláznit a sehnat Valium bez předpisu. “Co víte o naší společnosti?” že hledá zaměstnance? “Řekněte …
