Sto lidí, sto chutí. Co vyhovuje jednomu, není pro duhého. Jsou tací, co hledají klid a mír, jiní zase ruch a akčnost. Někteří se odmítají pohnout i o milimetr, a další mají pocit, že umřou na zapuštění kořenů v momentu, kdy se zastaví jen na vteřinu. Já si myslím, že většina z nás jsme všechny …
„Kontrolní otázka, Šárko: co znamená tahle značka?” Můj otec má ve zvyku krátit společnej čas v autě kvízama, to asi aby jeden zbytečně nezahálel. „Nevím,” odpovídám popravdě, protože proužky, barvy, čáry, a taky jména zapomínám. „Ježišikriste, a jak můžeš mít řidičák, když nevíš?” Můj otec si myslí, že po padesátce už ho nemá co překvapit, …
“Wayan, musíme zfalšovat dokument,” říkám své balijské hospodyni. “Ano,” odpovídá netečně, jako by padělat dokumenty bylo stejně běžný jako si před spaním vyčistit zuby. “Zfalšovat, jako že napíšeme něco, co není pravda, ale budeme trvdit, že to pravda je, víš?” takhle nějak podobně to měl měl poslední kluk a nepřišlo mu na tom divnýho vůbec …
Pátek třináctýho. Díky bohu za něj, aspoň máme viníka všeho špatnýho, co se ten den uděje. Dyť je pátek třináctýho, to mě ani nepřekvapuje! Říkám si už u padesáté tragédie toho dne. Ještěže tahle data v kalendáři máme, včera jsem se neměla na koho vztekat, bylo teprve dvanáctýho. Vztekat se není třeba ani na všudepřítomný …
Tma, pochmurná atmosféra, po krajině rozprášený česrstvý sníh, čepice a zmrzlý nosy. Česká zima. Ani po dvou letech mi ještě nezačala chybět. Stejně mi to přijde divný, jak jsme všichni lidi, jeden druh, ale přitom každej úplně jinej. V kolika různých provedení nás vyráběj. Od odlišných barvených typů, až po rozmanitý nastavení. Jeden má rád …
Svět kolem nás je někdy jedna velká iluze. Vidíme, co vidět chceme a přehlížíme, co se nám nelíbí. Každý z nás si vytváří představy ve své hlavě, a když nám realita najednou strhne brýle s různobarevným filtrem, praskne hlučně ta pracně upatlaná bublina kolem, boříc se jako domeček z karet. Těžko říct, jaký život vlastně …
My „západní“ lidi se od jihovýchodní Asie dost lišíme. Ať už ve způsobu života, jeho přístupu k němu, mezilidských vztazích, i celkovém vnitřním nastavení. Náš autopilot se zaměřuje na ego, hromadění majetku a žene se za kariérou jako šelma za kořistí. Konzumnost západního světa se přehoupla do fáze, kde už nerozumíme vlastním instinktům a na …
Sedím ve stínu dalšího horkého balijského dne. Tady mezi mezi rýžovými poli se sluchátkama v uších, odepisuju na hromadíci se maily, střídavě pracuju a po očku pozoruju svět. Usrkávám za monitorem svoje oblíbený kafe a poslouchám na smyčce pořád dokola jednu a tu stejnou písničku. Třeba i hodiny v kuse. Líp se tak soustředím. Každý …
Naběhnout přede mnou v upnutých policejních uniformách Chippendales, postupně ze sebe strhávajíc oblečení, je asi jediná situace se zástupci zákona, která by mi kdy vykouzlila na tváři potěšenej výraz. Místo toho jedu, a za poslední týden je to už potřetí, co celý tři pruhy přede mnou zastavuje tucet mračících se nevrlých taťků v uniformách, kteří …
Musím říct, že se na všechny ty zasněžený fotky z Česka krásně dívá. Obzvlášť odsud z Bali na mobilu. V jednatřiceti stupních ve stínu bez klimatizace jsem vám to chvílema i neskrývaně záviděla. Naštěstí teď je všechno zase pod kontrolou, všude se chladí o stošest. Kdybyste zatáhli závěsy a zmáčkli na ovladači tlačítko turbo, ani …
