“Psal mi Kanaďan…” zabouchávám za sebou dveře auta a nestihnu tu větu ani doříct. “Ten píše každé,” štráduje si to přede mnou rychlým krokem, bundu rozepnutou. “Já… Já přece nejsem každá,” překvapeně ho následuju ke vchodu a zapomenu celou pointu, co jsem mu vlastně chtěla říct. “Ale pro něj jo,” vytáhne obočí a drží vstupní …

Continue reading “Za to, že jsi”