‘Nezapomeneš na mě za chvíli?’ ‘Já zapomínám občas i platit účty, dokoupit toaleťák a jednou jsem zapomněla jít do práce. To riziko tam je.’ Čím víc se snažím uklidit si ve vlastní hlavě, tím větší nepořádek za sebou vytvářím. Odpadky myšlenek se hromadí na jednu velkou hromadu, až jednou za pár dní všechno s vekou …
Sedím v letadle. Spousta lidí se létání bojí. Někteří vzletu, jiní přistání, nebo i celého toho samotného několikahodinového houpání se ve vzduchu. Já ho ale zbožňuju. Těším se vždycky jako malé dítě na Ježíška. Ta rychlost, co vás zaboří do sedadla, až se vám na chvíli zastaví dech. Strmé stoupání, zalehnutí uší. Ticho, očekávání, nervozita. Jak …
Sedím v posledním patře business centra a čekám na pohovor. Netuším, jak je to možné, ale uprostřed nejrušnější části Prahy je tu dokonale nepřirozené ticho. Dívám se seshora na to mraveniště pode mnou a připadám si, jako bych ve svém životě zmáčkla tlačítko vypnout zvuk, jen klimatizace tichounce šumí. Tak strašně zbožňuju výhledy, nikdy jich …
Do prdele. Občas jo. Úplně všechny tam občas vedou. Začne to ráno, kdy zjistím, že místo nabíjení přes noc se mi mobil úspěšně vybíjel, a místo běhání se mnou v sychravých třech stupních a za tmy, zůstává bez zájmu ve vyhřáté posteli. Pokračuje to kaší, která už potřetí v řadě uteče v mikrovlnce z misky, …
Jednadvacátý století je divný. Absurdní, někdy až moc dokonalý, konzumní, rychlý, bezprostřední a únavný. Lidi jsou zmatení jak lesní včely, neví, jestli mají dřív budovat kariéru, nebo pracovat na rozvoji třetího oka a intuice. Čím víc je člověk zoufalej, tím víc zoufalejších nástrojů najde, tím víc ho všechny všemožný rady zahltí, a zároveň je ideální …
‘Co budeš dělat?’ ‘Nevím, musím si všechno nějak rozmyslet, nějak se mnou nespolupracuje hlava poslední dobou…’ ‘Chceš se přestěhovat?’ ‘Nevím. Nevím, kde chci žít, nevím, co chci dělat, nevím vůbec nic teď…Musím to brzo vyřešit nějak…’ ‘Já myslím, že by ses měla vdát.’ ‘Jo?’, rozesměje mě to a překvapí ta odpověď zároveň. ‘Jo.’ ‘To není …
‘Dobrý den, potřebovala bych servis na bojler.’ ‘A jakej bojler máte?’ ‘Takovej bílej podélnej, visí na zdi.’ Zdají se mi divný sny poslední dobou. Takový moc živý, jiný. Baví mě se lidí ptát, co se jim zdá. Málokdo si to nechá pro sebe, protože nevěří pohádkám o výkladu snů. A já jsem ráda zvědavá. A …
